Železná Ruda

 

Trpaslíci

Současná Železná Ruda je spojena s jedním fenoménem. Všude kam se podíváte, spatříte trpaslíky. Železná Ruda je bez nadsázky jejich českou metropolí. Zdejší trpaslíci jsou na prodej a své kupce nacházejí především u německých návštěvníků.

Trpasličí pravěk

Nejstarší zmínky o trpaslících se nacházejí v bájích a mýtech všech kulturních národů. Trpaslíci v nich vystupují pod různými označeními - například v němčině zwerg, heinchen, gnom; v angličtině dwarf, elves; ve švédštině dvarg; v dánštině dverg; v polštině krasoludki; v italštině mercanti, gomittini, atd. Staří Egypťané znali trpasličí bohy, jež měli pomocné a ochranné funkce. Zvláštní oblibě se těšil především Bes, obtloustlý, křivonohý, pitvořící se trpaslík s divokou bradkou a lví hřívou. Řekové uctívali trpasličího boha Hephaista – kováře olympských Bohů. Islandský historik Snorri Sturluson, narozený v roce 1197, hovoří o skřítcích dvou skupin: jedni žijí v říši Slunce a spolu s dalšími bytostmi tvoří pozemský svět, vynikají dobrotou, krásou a plodností, příslušníci druhé skupiny obývají podzemí. A jejich údělem je zloba, chmurnost a zkáza. Keltské legendy znají trpaslíky krásné či ošklivé, nepřátelské i úslužné, někdy taky kradou a loupí. Jejich domovinou jsou říše na ostrovech, v jezerech, pod mořem nebo pod zemí, žijí tam ve společenstvích a vládnou jim králové. Pořádají slavnosti, hrají na hudební nástroje, jezdí na miniaturních koních, vlastní kouzelné předměty, jsou obdařeni nadpřirozenými schopnostmi a bývají vynikajícími řemeslníky. Trpaslíkům podobní, ale záhadnější jsou elfové, kterými se hemží především germánská mytologie. Znali je ale i staří Angličané a obyvatelé skandinávských zemí. Elfové byli považováni za moudré, nezranitelné a schopné pomáhat vyvoleným smrtelníkům.

Trpasličí středověk

Ve středověku se trpaslík stal oblíbenou literární postavou. Svědčí o tom především tradice románského a germánského písemnictví. V Aliskáncích, chansonu de geste z 12. stol., se píše o Agrapartovi Vousatém, králi a vojevůdci jednoho vojska saracénské armády. Je hbitý jako opice, hrbatý, lepkavý, ošklivý a chlupatý, má oči rudé jako řeřavé uhlíky a ostré ptačí drápy. Vysoký byl jen něco málo přes metr. Trpaslíci v těchto písních bývají nezřídka šerední, což jsou známky jejich pohanství a zlé vůle. Odlišným zjevem i náturou se vyznačují trpaslíci v bretaňských příbězích o rytířích Kulatého stolu. Například v jedné z verzí Lancelota vystupuje čtyřiadvacet trpaslíků oblečených jako venkované či rytíři. Text popisuje všechny funkce a jednání trpaslíků. Často jsou zde služebníky, informují hlavní hrdiny nebo jim radí, poskytují jim úkryt či jinou pomoc. Chovají se jako skuteční rytíři. Někdy ale vystupují nezdvořile, to když jsou to trpaslíci – zrádci a proradníci! V německé krásné literatuře je trpaslík poprvé zmiňován až na počátku 13. století. První středověký román Ruodlieb vypráví o setkání rytíře s trpaslíkem a obsahuje základní charakteristické rysy německého trpaslíka. Trpaslíci ve středověkém německém prostředí žijí v jeskyních, znají skrytá tajemství a umí předpovídat budoucnost. Ne vždy jsou ale neškodní. Mívají tři různé podoby, buď vypadají jako bělovlasí starci nebo jako překrásné děti, případně jako rytíři. Germánský trpaslík měří většinou něco mezi 70 – 130 cm, má malá chodidla a krátké nožky, někdy mívá sílu mnoha mužů, jindy naopak trpí fyzickou slabostí. Lidskou společnost nevyhledává, naopak se lidem straní.

Trpaslíci v našich zemích

Trpaslíci u nás nemají zřejmě svoji pravlast tak, jako třeba v germánských a severských zemích. Teprve v 19. století, díky těsnému sousedství s německým národem, jehož kultura se prolínala i do neněmeckých regionů, vstupují trpaslíci ve větším měřítku do našeho národního písemnictví, kde úspěšně konkurují tradičním pohádkovým postavám. Příklad proslulých bratří Grimmů nezůstal bez odezvy. Zejména v posledních desetiletích 19. a na začátku 20. století se to v českých pohádkách trpaslíky jen hemžilo. Vedle řady autorů více či méně zvučných jmen je to Božena Němcová, která pokládala za samozřejmé, že v říši pohádek mají své nezpochybnitelné místo i pidimužíci, šotkové a skřítkové.

Sochy trpaslíků

Vedle psaného a mluveného slova vznikaly také ilustrace, rytiny a sochy. K nejslavnějším patří trpaslíci Matyáše Bernarda Brauna vytvořené pro hraběte Františka Antonína Šporka. Braun pro Šporkův Kuks vytvořil čtyřicet trpaslíků, jež měly znázorňovat různé lidské vlastnosti. Původně zdobily závodiště před špitálem. Později byly odsud odvezeny a umístěny do zahrad zámku v Novém Městě nad Metují, kde je můžete vidět i v současné době.

Historie zahradních trpaslíků je však mnohem mladší. Nejvíce jich pocházelo z Durynska a jiných německých zemí. Vyráběli se v Rakousku, ale i v Čechách. K největším výrobcům patřila firma Maresch v Ústí nad Labem. Dílna zahájila provoz na počátku 40.let 19.století, ale první zcela prokazatelně zde vyrobený trpaslík nese letopočet 1874.

Genocida trpaslíků

Totalitní režimy trpaslíky nesnášely. Tato skutečnost se projevovala jak u nacistů, tak u komunistů. Nacisté coby vyznavači dokonalé nordické rasy považovali trpaslíky za rasově méněcenné. Heinrich Himmler je dokonce nechával rozbíjet a veřejně proti nim vystupoval. Skutečný tah proti trpaslíkům nastal ale až v 50.letech 20.století. Odsouvaní sudetští Němci měli jiné starosti než stěhovat své trpaslíky sebou do nové vlasti. A tak trpaslíci zůstali v zahrádkách a dočkali se ran krumpáčem a kladivem. Trpaslíci téměř upadli v zapomenutí, ale přesto se objevili lidé, které žádná ideologie v jejich lásce k trpaslíkům nezviklala. Prolézali staré skládky, objížděli opuštěné zahrádky a odváželi trpaslíky do nových domovů, barvili jim čepičky a těšili se z pouhé jejich existence. Poválečná hysterie a socialistická ideologie nedokázaly najít náhradu, trpaslíci začali proto pomalu znovu ožívat. Stali se sběratelským artiklem. Ceněny jsou především Mareschovy originály. Trpaslíci, na které dnes narazíte na Železné Rudě, jsou z plastu a pocházejí z Polska.

Lyžování

Kudy k nám

Kde nás najdete
Penzion Habr
Cena od: 290 Kč os./noc
Hotel Enzian
Cena od: 475 Kč os./noc
Penzion U Kapličky
Cena od: 297 Kč os./noc
Hotel Belveder Šumava
Cena od: 390 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že v městečku Vlašim narazíte na kostel československých husitů, v němž prý kdysi kázal Mistr Jan Hus? Útroby svatostánku údajně ukrývají také cenný zvon z roku 1433.